Proč by se i třicátníci měli zajímat o své důchodové pojištění

Většina lidí má důchodové pojištění spojeno především se starobním důchodem. Asi proto se o tuto problematiku začínáme zajímat až tak 5, 10 let před odchodem do důchodu. Ale to je velký omyl. Už samotný název „důchodové pojištění“ by nás měl inspirovat k zamyšlení, jestli se to náhodou netýká i něčeho jiného, co by nás mělo zajímat i když je nám třeba jen 30 let.
 
Tak si pojďme o tom něco říct. Sociální pojištění a jeho součást důchodové pojištění je tady především proto, aby nám pomohlo udržet naši životní úroveň. A to  nejen v důchodu, ale i během našeho produktivního života. Nevěříte? Ptáte se jak? Jednoduše. Z důchodového pojištění se totiž vyplácí celkem čtyři typy důchodů:  

Jak vidíte, pouze jeden z nich se týká důchodového věku, zbývající tři řeší problémy během produktivní části života.  V případě důchodů vdovských, vdoveckých a sirotčích se navíc nároky z důchodového pojištění netýkají samotného pojištěného, ale celé jeho rodiny. A čím je rodina větší, tím je výplata těchto důchodů vyšší.
 
Přiznejme si, kolik toho víme o invalidním , vdovském, vdoveckém či sirotčím důchodu. Kdo z nás si spočítal, nebo nechal spočítat, co by se dělo v případě, že bychom měli úraz a v jeho důsledku se stali invalidními. A nebo ještě hůře, zůstala tady po nás manželka s dětmi?
 
Nalijme si čistého. Všichni platíme pravidelně sociální (důchodové) pojištění a vůbec nevíme, jaké nároky nám z něho plynou. Místo abychom si udělali pořádek v tom, co platíme povinně , skoro každý z nás má uzavřenu nějakou životní či úrazovou pojistku, která nám kryje přesně ta rizika, která jsou kryta automaticky kryta právě jednotlivými typy důchodů vyplacených z důchodového pojištění. Ne že by to bylo špatně, ale nejdříve bychom měli znát přesně kolik bude náš invalidní důchod v případě úrazu  a kolik peněz formou vdoveckého a sirotčích důchodů dostanou manželka a děti v případě té nejhorší události.  Teprve pak je potřeba uvažovat, jestli to stačí, nebo je potřeba chybějící peníze doplnit formou plnění z komerčního životního a úrazového pojištění.
 
Ukažme si na konkrétním příkladu, kolik vůbec jednotlivé důchody mohou činit a kolik peněz z důchodového pojištění může být vyplaceno.
 
PŘÍKLAD

Muž 45 let,
dříve OSVČ, od roku 2002 zaměstnanec s vysokými příjmy od roku 2012 osoba bez zdanitelných příjmů. Manželka 41 let, 4 děti ve věku 17, 16, 12 a 7 let.
 

 

 

 
To jsou zajímavá čísla, co říkáte? A teď si spočítejte, kolik by dostávala manželka a děti z důchodového pojištění v případě úmrtí manžela. Správa sociálního zabezpečení by vyplácela rodině vdovský a sirotčí důchody a celkem by to dělalo by to skoro 50 000 Kč měsíčně čistého.
 
Jak sami vidíte, důchodové pojištění má mnohem větší význam než jen starobní důchod. A proto je důležité aby každý z nás měl jistotu, že díky různým chybám se zbytečně nepřipravíme o část nejen starobního důchodu, ale také důchodu invalidního, vdovského nebo vdoveckého a sirotčích důchodů.
 
Proto i když je vám teprve třicet let, je potřeba si požádat Českou správu sociálního zabezpečení o aktuální IOLDP (Informativní osobní list důchodového pojištění) a ujistit se, že máte v evidenci vše zaznamenáno a celkově se nedopouštíte ani jedné z chyb, které jsme již popsali v našem e-booku „10 nejčastějších chyb, které vás mohou stát nižší důchod od státu“. Pokud jej ještě nemáte, můžete si jej zdarma stáhnout na www.ceskapenze.cz .
 
A kdy je potřeba to udělat? Hned teď. Dokud žiju a mám všech pět po hromadě. Proč? Protože jedině vy jste si schopni si vzpomenout, kdy a kde jste studovali pracovali, kdy jste podnikali apod.  Jedině vy jste schopni si nyní dát věci na ČSSZ do pořádku. Až se něco stane, už může být pozdě. Vrátíme-li se k našemu klientovi z případu uvedeného výše, kdy si nedal věci do pořádku, všechny důchody by byly vypočteny na základě původních záznamů v IOLDP a jeho rodina by v případě jeho úmrtí dostala skoro o 12 tis Kč měsíčně méně, než nyní.